Popis řeky Sieldutjakka ve Švédsku.
Řeka Sieldutjakka pramení v obci Arjeplog v kraji Norrbotten. Začíná v jezeře Jurun asi 10 km severně od evropské dálnice 95 (švédská Stříbrná cesta) a po 35 km se vlévá do jezera Vuoggatjolme. Celý tok vede souběžně s dálnicí 95. Jedná se o středně velkou řeku, která je přístupná ze silnice pouze na začátku a na konci po 10 km chůze. Většina řeky je vyhrazena pro muškaření, ale není k tomu potřeba žádné zvláštní povolení. Přístup do horní části je po stezce z parkoviště u jezera Kuoletisjuare. Přímo u řeky se nachází turistická chata a most. Přístup do dolní části je po stezce začínající u jezera Tjaktjaure. Opět u řeky je turistická chata a most. Stezka podél řeky vede po severním břehu pod polárními břízami, které rostou podél celé řeky. Povolenku je nejlépe zakoupit v turistickém informačním centru v Arjeplogu a platí pro celou místní oblast, nejen pro Sieldutjakku.
Řeku lze rozdělit na tři části. V horním úseku dlouhém asi 12 km, od Jurunského jezera ke kaňonu, se střídají peřeje a tůně a řeka je snadno sjízdná. Prvních několik kilometrů je dno řeky pokryto šedými nánosy z jurunského ledovce. Vyskytují se zde pstruzi o hmotnosti až 1 kg, i když většina z nich měří jen 30-35 cm. Dobrá místa k táboření jsou těsně pod chatou a přímo nad kaňonem, odkud jsou pozoruhodné výhledy na hory a ledovce.
Druhá část vede od kaňonu k dolnímu mostu. S výjimkou posledního kilometru nad mostem je zde proud pomalejší, peřeje kratší a tůně delší a hlubší. Břehy kolem tůní jsou velmi zarostlé a brodění je obtížné. Vyskytují se zde však větší pstruzi, až do 2 kg. Dobré místo pro táboření je u vtoku přítoku Baukuljakka do řeky.
Třetí část vede od dolního mostu k jezeru Vuoggatjolme. Zde se řeka klikatí, je zde mnoho tůní a krátkých peřejí. Z jezera sem také připlouvají ryby, takže kromě pěkných pstruhů je možné ulovit i lipana podhorního a síha. Dobré místo k táboření je v okolí turistické chaty.
Prsačky jistě usnadňují lov, ale lze použít i brodící kalhoty do beder. Pruty do ATFMA 5 s plovoucími šňůrami jsou naprosto dostačující. Do hlubokých tůní stačí použít potápivý návazec (polyleader). S ohledem na barvu vody se hodí fluorokarbonový návazec. V řece se vyskytují nádherné líhnoucí se hnědé májovky, Ephemera vulgata, a také pošvatky a chrostíci. Mezi suché vzory je třeba zařadit Streaking Caddis, CH Sedge, Lumme's Nalle Puh a Royal Coachman Fan Wing, mezi nymfy pak Gold Ribbed Hares Ear. Úspěšná je také švédská Superpuppa od vazače Berqvista.
Není to řeka pro amatéry nebo rybáře zvyklé na pohodlí. Dobrý stan, teplý spacák, kvalitní oblečení a kempinkový vařič jsou nezbytné. V noci může mrznout a i v létě se můžete setkat se sněhovými bouřemi. Kvůli čisté vodě jsou ryby ostražité a některé úseky jsou dost zarostlé. Rybolov a krajina jsou však nádherné.
V okolních horách se nachází mnoho jezer, ve kterých se vyskytují pstruzi a mníci. Jedná se o vysokohorský rybolov, protože jezera mohou ležet v nadmořské výšce až 1000 m. K tomuto tématu se ještě vrátíme.
Dobrá mapa je nutností - nejlepší je švédská horská mapa (Fjallkartan) Vuoggatjolme-Kvikkjokk 1:1000000.
