Náhorní planiny porostlé vřesem, hluboká údolí a dramatické scenérie vysloužily oblasti Peak District označení národní park - stalo se tak poprvé v britské historii. Peak District se nachází ve střední Anglii a celá oblast je obklopena městskými aglomeracemi (Manchester, Sheffield, Leeds, Nottingham a Derby). Právě z nedalekých měst do celé oblasti směřují o víkendech tisíce turistů a mezi nimi i značný počet muškařů. Peak District má totiž pro anglické muškaře zvláštní kouzlo. Na místních tocích se “psala historie” anglického muškaření. O tom, jak se rybařilo na říčkách Dove, Lathkill nebo Bradford, se můžete dočíst v díle The Compleat Angler, které bylo poprvé vydáno již v roce 1676.

Peak District (pozn. Peak = štít, vrchol, District = oblast, kraj) je na první pohled trochu podivný název pro vrchovinu, kde na označení „peak“ může aspirovat jen několik málo vrcholů. Severní část masivu, známá jako Dark Peak, zvedající se do výšky 610 metrů, je většinou bažinatá náhorní rovina, přerušovaná hlubokými širokými údolími. Vápencová vysočina s užšími údolími v jižní části se nazývá White Peak. Pro objasnění zmíněného názvu musíme v tomto případě zamířit do historie: je totiž odvozen od jména keltského kmene „Pecsaetan“, který kdysi tuto oblast obýval.

Hlavní řeka Peak District, Derwent, pramení na severu národního parku, protéká několika nádržemi (Howden, Derwent, Ladybower) směrem na jih, přes vesničky postavené mezi pískovcovými skalami a kolem honosného šlechtického sídla Chatsworth House, aby se spojila s řekou Wye a pokračovala ve své cestě vápencovou oblastí přes městečko Matlock dále směrem na Derby, za nímž se vlévá do větší řeky Trent. Derwent je zpočátku typickou pstruhovou řekou s tmavou rašeliništní vodou. Většina úseků v této části je v soukromých rukou (muškařské kluby, hotely, popř. řeka protéká soukromými pozemky, jako je tomu u sídla Chatsworth). Charakter toku se však postupně mění, takže ve své střední části je Derwent revírem výborným jak na pstruhy, tak i na lipany. Nad městem Derby se z Derwentu stává již “mimopstruhový” revír, ale i zde se však dají najít dobrá místa pro lov lipanů.

Řeka Wye vyvěrá na vřesovištích severně od lázní Buxton a protéká překrásným údolím Monsal Dale do městečka Bakewell, odkud pochází známý moučník Bakewellský Pudding. Wye je známá především pstruhem duhovým, který se zde přirozeně vytírá. Kromě duháka zde najdeme i potočáka a lipana. Jediným problémem na Wye je cena povolenky, která se pohybuje okolo 30-40 liber za den a navíc na většině úseků můžete lovit pouze na sucho a bez brození.

Další dvě řeky, Dove a Manifold, pramení v jihozápadní části parku pod městečkem Buxton. Řeka Dove, kterou proslavil v 17. století Izaak Walton (autor knihy The Compleat Angler), protéká ve stínu stromů divokými roklemi. Jedná se o poměrně mělkou říčku s krásně čistou vodou. Při procházce údolím řeky Dove (v místě zvaném Dove Dale) si uvědomíte, proč většina Angličanů tak obhajuje chytání na suchou mušku. Dove vás totiž svým charakterem k chytání na sucho přímo vybízí.

Řeka Manifold je zajímavá tím, že se občas ztrácí pod pórovitým vápencem, aby se opět záhy ukázala na povrchu. Diky této „proměnlivosti” však není pro rybáře příliš atraktivní.

Za zmínku stojí i menší říčky (spíše větší potoky) Lathkin a Bradford. Jedná se o potoky s průzračně čistou vodou, pěknými potočáky a nekřesťansky drahými povolenkami. A tímto výčet větších toků Peak District končí. Určitě zajímavější než pouhý výčet bude jistě srovnání rybolovu na těchto řekách oproti rybolovu, který provozujeme u nás doma. Toto téma si však ponechávám na dlouhé zimní večery.