Letní rybářská sezóna je u konce. Zima se rychle blíží, v noci je slabý mrazík, přes den popadává sníh s deštěm. Navíc hodně fouká vítr. Řeky jsou zavřené od 15. října, a to už bývá sníh a led a dny se také rychle krátí.

Lov na lososy skončil posledního srpna. Sice žádná sláva, ale pár lososům se líbily moje mušky, a tak se do nich zakousli. Tady ve Švédsku byla sezóna moc špatná. Psát katastrofa je malé slovo, to už se používalo loni a předloni, letos mi to však připadalo ještě horší. Lososi od 3 kg a víc jsou pryč - vyloveni sítěmi a pastmi v moři. Jen teď koncem srpna přitáhlo pár malých grilse, tak kolem 1 - 2 kg.

Tato špatná situace je po celém severním Švédsku. Moje úlovky z Byske jsou nejhorší za posledních 15 let - 1 mořský pstruh kolem 1,5 kg, 2 grilse ke konci sezóny a předposlední den asi 7 - 8 kg jikernačka. Ta poslední ryba byla ale dosti tmavá, takže jsem ji pustil zpátky. Při této situaci si ještě rozmyslím, zda si vůbec na příští rok koupím povolenku. Házet do řeky, kde nevidíš rybu, je velice deprimující.

Lépe se mi vyvedly výlety do zahraničí. Dvakrát jsem navštívil Norsko a jednou Rusko. První výprava do Norska byla na řeku Nordreisa. Pádlovali jsme na kánoi. Byla to legrace, protože kolega Clarre nikdy nepádloval. Nechali jsme se dopravit lodí tak vysoko, jak jen to šlo, a naše cesta dolů řekou připomínala jeden velký happening. Nordreisa je prudká, takže jsme první etapu zvládli za 40 minut. Místní rybáři nás považovali za sebevrahy, ale ukázali jsme jim, že se dá projet i peřej třetího stupně s přetíženou kánojí. Moc ryb jsme neulovili, já jsem lapil 2 malé lososy a 4 mořské siveny, z toho jednoho mi ještě ukradla vydra. Byla to škoda, vybrali jsme si zřejmě špatné místo. Clarre nelovil - pokud nepádloval, tak psal závěti, komu odkáže všechno rybářské nářadí. Jinak Nordreisa se díky novému rybářskému řádu vrací zpátky mezi lososí řeky první třídy. Kolegové z Lulea, kteří lovili ve spodní části toku, měli skvělý týden. 6 rybářů ulovilo za týden 27 lososů, z toho jen jednoho pod 5 kg (vše přes 70 cm je zde chyť a pusť). Ceny povolenek jsou poměrně lidové, k tomu nádherná krajina - a je vám hned jasné, proč i příští rok si sem na týden zajedu.

Druhý výlet do Norska na Sanddolu měl lepší průběh. Zpočátku to však vypadalo dosti špatně - v řece bylo málo vody. Ale nakonec jsme přece měli co dělat. Kolega Hakan, který pracuje u Fishing Service v Ostersundu, s sebou přivezl 42 demo prutů, Loop, GuideLine a Loomis, a tak jsme přes den zkoušeli pruty a večer popíjeli buď norskou samohonku, nebo český rum (měl jsem s sebou 6 litrů a u kolegů byl moc oblíbený). Ve středu přišel pořádný déšť a s ním i lososi. V pátek a sobotu jsme ulovili 5 kusů, dva kolem 7 kg. Co se týče používaných prutů, jednoruční Loomis GLX a GLX-Distance jsou bez konkurence. Z dvouručních jsou na mě pruty Loomis moc tvrdé, lépe mi vyhovovaly GuideLine LPX nebo Loop Blue a Green. To je ale individuální. Od té doby mám však ideu, že si postavím nový patnáctistopový prut, nejlépe Loop BlueLine.

A nakonec výprava do Ruska. Dá se popsat slovem peklo - ale peklo s velkými lososy. Helikoptéra nás vyložila na řece Suchaja, asi 15 km od soutoku s Yokangou a 100 km od moře. Teplota 3 stupně, naštěstí plus, drobné mrholení a prudký vítr. Žádné listí na stromech, nic zeleného, ale dost sněhových závějí. A žádné ryby. Rozhodli jsme se, že se dopravíme na soutok s Yokangou. Věci jsme naložili do gumového člunu, jeden vesloval a ostatní šli po břehu (potáceli se přes balvany a bažiny oblečení v brodících kalhotách). Cesta nám trvala skoro celý den. Cesta peklem nemůže být horší. Pak ale teplota začala stoupat - večer už bylo 22°C nad nulou a den potom 30°. Komáři a jiná kousavá havěť se vylíhli najednou. Tolik komárů jsem nikdy neviděl a snad už neuvidím.

Na soutoku začal rybolov. V Yokanze bylo méně lososů, nežli v těch řekách, v kterých jsem lovil dříve, ale co losos, to pořádná RYBA. Bylo nás 6 a celkem jsme lapili 72 kusů. Já osobně si myslím, že žádný neměl pod 10 kg. Já jsem jich ulovil 12, nejmenší asi 11 - 12 kg, dva největší tak 17 - 19 kg (119 - 120 cm). Kolega Benny L. chytil 2 kusy dokonce přes 20 kg, největšího tak 25 - 27 kg. Toho jsem měřil a měl 129 - 130 cm. Je těžké odhadovat váhu, takové lososy člověk neloví každý den. Ruská vodka byla také skvělá a bylo tu i dost sněhových závějí, kde ji vychladit. Jinak Rusko a Rusové se tentokrát chovali dobře, jel jsem do Murmanska vlastním autem a bez problémů.

Pstruhová rybařina na Yokanze musí být také dobrá, občas jsme ulovili nějakého potočáka, váha tak 2 - 4 kg. Ale kdo by je lovil, když je tady šance na dvacetikilového lososa. Celý poloostrov Kola byl letos co se týče rybaření výborný. Helikoptérou jsme zpět letěli se skupinou, která navštívila řeku Ponoj, Ryabaga camp (Frontiers). 10 rybářů ulovilo za týden 960 lososů, všechny ale jen do 10 kg.

Na cestě na Sanddolu jsem potkal známého ruského biologa Valeriho, který byl tady ve Švédsku v Jamtlandu na nějakém společném projektu ohledně škeblí perlorodek. Díky němu jsem se mohl podívat na Varzugu a Strelnu. Můj kamarád Anders, biolog v kraji Jamtlands, který se mnou loví na Sanddole, je jeho švédský spolupracovník. Nechci být velký optimista, ale možná se mi podaří s ním vyrazit na nějakou výpravu příštím rokem. Spolupráce mezi těmito dvěma biology bude pokračovat a Anders and Comp. pomohou Valerimu s prací na Kole. Nevím sice, na které řeky příští rok vyrazí, ale nejvíc by mě zajímala Ponoj, Yokanga a nebo Varzina (ne Varzuga. Varzina má největší lososy na Kole, Varzuga jich má oproti tomu nejvíce, avšak tak 4 - 5 kilové).

S nadějnými vyhlídkami do příštího roku se s vámi loučím, ale ne nadlouho. Moje další zprávy z ciziny budou následovat.