Počasí v Norsku v roce 2003 příliš nepřálo ani lososům, ani rybářům. Málo sněhu v zimě nezaplnilo jezera a přehrady v horách, léto bylo teplé až tropické a v řekách protékalo málo vody. Obrat začal až v půlce srpna. Vytrvalé deště naplnily řeky vodou a lososy - pro většinu rybářů však již bylo pozdě. Jen pro zajímavost – řekou Orklou ve středním Norsku ročně průměrně proteče asi 70-80 m3 vody za vteřinu - během těchto dešťů jí protékalo přes 1000 m3 za vteřinu.

Přesto byla loňská sezóna v Norsku lepší, než ta předchozí v roce 2002. Důvodem je určitě omezování lovu v moři (hlavně fjordech) pomocí sítí, lepší hospodaření na řekách, hojnější vysazování ryb a také uplatňování metody chyť a pusť. Loni se ulovilo v Norsku na 473 tun lososů oproti roku 2002, kdy to bylo pouze 423 tun. Desetiletý průměr pak činí 367 tun. Nejlépe se v roce 2003 chytalo na větších řekách. Menší toky, hodně závislé na dešti, zklamaly.

Situace v těch důležitějších řekách v Norsku byla v krajích od severu na jih následující : v kraji Finnmark, čítajícím 11 řek dala řeka Neiden, hraničící s Finskem, přes 7 tun ryb. Menší řeky na poloostrově Varanger a Komag vydaly skoro 2 tuny, Kongsfjord přes 2 tuny, Langfjordelva 2 tuny a Vastre Jakobselv přes 2,5 tuny. Toto všechno jsou však malé řeky, hodně ovlivněné počasím. Velká řeka Tana dala 82 tun na norské straně a asi stejně i na finské. Vetšina lososů se zde ale loví z lodi harlingem - míst na lov ze břehu je málo. Další řeka v kraji Finmark, Borselv, vydala 2 tuny ryb. Tato řeka je malá a byl zaznamenán schodek oproti roku 2002, kdy se ulovilo přes 3 tuny lososů. Laxelv dala 5 tun a Stabburselva 2 tuny, Repparfjordelva na severozápadě 6 tun, což je skvělý výsledek na tuto malou, ale krásnou řeku. Repparfjordelva je asi nejstabilnější menší řeka v celém Finmarku.

Známá řeka Alta se vrací do dob své bývalé slávy. Ulovilo se zde přes 16 tun plus ryby, které se pustily zpět. Po srpnových deštích se v řece nacházelo neuvěřitelné množství lososů, bohužel pro většinu rybářů pozdě. V jedné zóně, Sausto, proběhl zajímavý experiment ohledně lovu chyť a pusť. 30 velkých lososů, kteří byli uloveni na prut, bylo opatřeno vysílačem a pustilo se zpět do vody. Počasí pro přežití ryb bylo to nejhorší, co mohlo být – 18 stupňů ve vodě a nízký stav. Jeden losos přestal po měsíci vysílat - buď přestala vysílačka fungovat, nebo byl upytlačen. Ostatní ryby přežily a všechny se vytřely. 5 lososů bylo tak hloupých, že se nechalo ulovit dvakrát. Bude zajímavé pozorovat, kolik lososů přežije zimu a kolik jich půjde zpět do moře. Tímto experimentem se potvrdilo, že metoda chyť a pusť funguje.

V kraji Troms jsou řeky většinou malé a některé jsou navíc nakažené parazitem GyroSalaris. Velká řeka Malselv dala 10 tun a Reisaelva, která měla slušnou sezónu, dala 4 tuny menších lososů a mořských pstruhů (vše přes 70 cm se musí pustit zpět). Řeka Laukhelle dala téměř 1,5 tuny mořských pstruhů a Salangvassdraget téměř 3 tuny mořských pstruhů.

V kraji Nordland se nachází 5 lososích řek. Tou nejlepší je Beiarn, která byla dříve nakažena parazitem GyroSalaris. Po jeho vyhubení se sem losos vrátil zpět. Úlovek zde v roce 2003 čítal 3 tuny lososů a 3 tuny mořských pstruhů. Další řekou tohoto kraje je Vefsna s 3 ulovenými tunami lososů. Saltdalselva a Fusta tvoří nejlepší řeky v tomto kraji pro lov mořských pstruhů, během roku 2003 se ulovilo 1,3, resp. 2,3 tun.

V kraji Nord Trondelag se nachází 5 řek. Vzhledem k počasí měly malé řeky špatnou sezónu. Namsen, největší řeka v tomto kraji, dala 30 tun, Sanddola, kde já lovím, 3 tuny, Argordselva 3,5 tuny, Verdal 5,5 tuny a Stjordal 10,5 tuny. Vzestup byl zaznamenán především na řece Verdal, na které činil úlovek v roce 2002 1,5 tuny, a Stjordal, která měla v roce 2002 6 tun.

Úlovky v kraji Sor Trondelag s 8 řekami také stály za to. Velký nárůst měla řeka Stordalselva, z 1,2 tun v roce 2002 skočila na 8 tun v roce 2003. Úlovek na Norddalselvě se zlepšil z 90 kg v roce 2002 na 2 tuny v roce 2003. Také řeky Steindalselva a Skauga zvýšily svoje úlovky. Slavná řeka Gaula dala 36 tun, Nidelva pak 8 tun. Orkla láme poslední roky rekordy. Loni dala 32 tun (v roce 1999 to bylo necelých 5 tun). Místní rybářský spolek zakoupil rybářské právo na dalších 7 km řeky od soukromého vlastníka, čímž zde možnost k získání povolenky stoupla.

Kraj More og Romsdal s 10 řekami nahlásil přes 1 tunu. Řeka Surna dala jen 3,5 tuny (oproti 8 tunám v roce 2002), a to většinu koncem srpna. Řeka Driva dala 5,5 tun mořských pstruhů a 2,5 tun lososů. Další řeky se slušným počtem lososů byly Bondalselva, Valldals-, Velledals- a Korsbrekselva. Vyhlášené řeky Rauma a Eira se vzpamatovávají po nákaze parazitem a jen doufejme, že se vrátí zpět mezi lososí řeky. Eira se pomalu vrací mezi do své formy, dala 2,6 tun lososů.

Kraj Sogn och Fjordane nahlásil na své 4 řeky přes tunu lososů. Nausta dala 3 tuny, Gaular 2,5 tuny a Eidselva 1,5. Vyhlášené řeky Laerdal a Aurlandselva se vzpamatovávají z nákazy parazitem, zatím je na nich zajímavý pouze lov mořských pstruhů - Aurlandselva jich dala 1,5 tuny a Laerdal 1 tunu. Přesto však na Laerdalu byla ulovena již také 1 tuna lososů.

Kraj Hordaland čítá 4 řeky a nahlásil přes tunu lososů. Řeky zde byly postiženy kyselým spadem a vápnění ještě bohužel nezačalo. Tento kraj navíc trpěl lovením do sítí hlavně ve fjordech. Slavná řeka Vosso je téměř zničena a lov lososu je zde zakázán. Nejlepší řekou je Etneelv s 3 ulovenými tunami a Loneelva s 1,6 tunami ryb. Tento kraj pro turisty nenabízí nic zvláštního. Etneelva je sice krásná, ale krátká a celá v soukromém vlastnictví. Povolenky jsou zde zamluvené na několik let dopředu.

Kraj Rogaland a Vest Agder představují dnes nejlepší kraje na lov lososů ve Švédsku. Zcela se vyrovnají severnímu Norsku. Losos zde byl téměř vyhuben, ale vápnění řek a vysazování plůdku ukázalo své plody. Rok od roku se tu loví více a více ryb. Zdejší řeky jsou pro svoji dostupnost zajímavé i pro české rybáře. V Rogalandu se nachází 11 řek, na kterých se nachytala více než tuna ryb. Breikreimselva vydala fantastických 14 tun, malá řeka Figgjo (vlastně spíš potok) dala přes 8 tun, Haelva 6 tun, Ardalselva a Ogda přes 3 tuny. Ve Vest Agderu se ulovilo na Mandalselvě 8 tun a na řece Otra 7,6 tun. Malé řeky Audna, Kvinna, Lygna daly téměř 2 tuny – na každé z nich. Pro srovnání – známá švédská řeka Morrum, navštěvovaná českými lososáři, dala loni 1,6 tun. A to už je rozdíl.

V krajích Aust Agder a Telemark neprotékají žádné větší lososí řeky - pouze Skeinelva dala asi 2 tuny. Kraj Vestfold má rovněž jen jednu řeku, kde se vyskytují lososi. Je to Numedalslagen, velká řeka, kde jde losos přes 90 km. Ta dala za rok 2003 přes 19 tun ryb. Ke konci srpna stouplo velké množství ryb – bohužel už pozdě pro rybáře.

Krajem Buskerud protéká pouze jedna řeka, ve které jsou lososi. Jmenuje se Drammenelva a pro rok 2003 dala téměř 16 tun těchto ryb. Rovněž v kraji Ostfold, hraničícím se Švédskem, se nachází jen jedna dobrá řeka. Teče přímo na hranicích Enningdalselva a ulovilo se na ní 160 lososů o průměrné váze 5,4 kg. Řeka Glomma byla po znečištění znovu vyčištěna, a tak se v ní začínají objevovat opět lososi. Úlovek však byl zatím pouze pod tunu.

Rok 2003 tedy v Norsku znamenal obrovský rozdíl oproti Švédsku, kde se celkově ulovilo asi tolik lososů, jako v jedné slušné norské řece. Českým lososářům bych doporučoval, aby se jeli podívat na řeky v Rogaland a Vest Agderu. V okolí se nachází více řek a rybolov je tu dobře organizován. Vzdálenost z Čech není tak veliká a ceny povolenek jsou levnější než na švédské Morrum, která je mimochodem ve Švédsku snad jedinou pořádnou lososí řekou.