S psaním je to občas jako s milováním. Začátek bývá jasný, ale jak to vlastně dopadne, to se dá těžko odhadnout. No a už jen bůh ví, jak to dopadne s naším velkolepým prohlášením: Staneme se mistry suché mušky! Ale pojďme to rozmotat pěkně od začátku...

V mém muškařském životopise hraje prim lov na nymfu. Většina z vás asi uhádne proč. Moderní nymfování je podle mě nejúčinější muškařskou technikou současnosti. Díky francouzským návazcům se nymfování proměnilo z poněkud těžkopádné techniky v techniku, kterou lze provozovat s tím nejjemnějším vybavením a můžete na ni ulovit téměř všechny ryby, co při muškaření chytit lze. Především z těchto důvodů jsem v drtivé většině svých muškařských vycházek v posledních nekolika letech volil jako hlavní výbavu prut vhodný k nymfování a krabičku s muškami s tungstenovými hlavičkami. Musím se přiznat, že v poslední době jsem již měl občas pocit, jestli toho nymfování není až příliš, ale stále mi chyběl ten správný impuls k nějaké podstatnější změně.

Zlomový byl pro mě loňský rok, především díky několika spolu nesouvisejícím událostem. Jako divák jsem se byl podívat na závodech druhé ligy na Jihlavě a Divoké Orlici a nemohl jsem si nevšimnout, že při obou závodech byla často suchá muška výrazně úspěšnější než nymfování. To mi rezonovalo i se zprávami od kamarádů z Walesu, kteří pravidelně reportovali o úspěších v lovu kapitálních lipanů na řece Dee, jak jinak než na suchou mušku. No a pověstným hřebíkem do rakve nymfování byl můj zážitek na Otavě, kdy na jedné pláni sbírala ryba za rybou a já jsem na sucho nechytil snad ani jednu. A nešlo ani o to, že jsem se ten den netrefil do rybího apetitu, ale především jsem byl velmi frustrovaný ze své prezentace a techniky té nejklasičtější muškařské metody.

Naštěstí ale s kolegou provozujeme pravidelné rozbory našich častých muškařských úspěchů i občasných neúspěchů, a tak řešení na sebe nedalo dlouho čekat. Při prvních pivech jsme onoho večera řešili, jak naše dovednosti v suché mušce vylepšit, co začít pilovat, jaké vybavení a mušky dokoupit a tak dále. Už si přesně nepamatuji, u kterého piva jeden z nás vyřknul to památné prohlášení: Hele, vole, nebudeme přizdisráči. Staneme se skutečnými MISTRY SUCHÉ MUŠKY!!!

Od té doby již sice uplynulo pár měsíců, ale na našem mistrovství již postupně pracujeme. Ne příliš intenzivně, přece jen v našem věku již nehrozí žádná mladická nerozvážnost, ukvapenost či zbrklost. Raději postupujeme pomalu, ale jistě. Ryby zatím naše mistrovství příliš nepocítily, naše peněženky již ale celkem výrazně ano a to je určitě slibný začátek. Navíc mě náš mistrovský projekt pozitivně motivuje i ke psaní, tak vás občas potěším někou tou zprávou a tajným know-how naší další muškařské mise. A nakonec mám prosím jednu prosbu. Pokud mě někdy potkáte u vody a budu chytat na suchou mušku, ať už se vám bude má technika pozdávat nebo ne, moc by mě potěšilo oslovení: "Mistře".

Pokračování snad někdy příště…