I přes urputnou zimu začátku letošního roku nám ledy roztávají a začíná se nám pomalu probouzet jaro. Do začátku pstruhové sezóny sice ještě máme dost času, proč ale čekat až na magické datum 16. dubna, když můžeme muškařit již nyní. S oteplováním je ideální čas na oprášení jezerního vybavení a připomenutí techniky dlouhých hodů. Tento článek tedy zaměřím na jezerní muškaření, během kterého bude našim nejčastějším úlovkem pstruh duhový a siven.

Vybavení

Při jezerním muškaření používáme nepřeberné množství prutů a muškařských šňůr všemožných potápivostí. Pro příležitostné chytání si můžeme vystačit s klasickým prutem #5 ‘9 v kombinaci s pomalou intermediální šňůrou, kterou můžeme brát jako nejuniverzálnější typ muškařských šňůr pro jezerní muškaření. Chcete-li se ale zaměřit na jezerní lov pstruhů, tak zvolte pruty tužší. Jejich výhody oceníte při potřebě dalekých hodů a v nepříznivých výkyvech počasí, během kterých vás může zaskočit třeba silný nepříznivý vítr.

Klasickou výbavou je tedy prut AFTMA 6-7 v délce 9-10 stop, v kombinaci se šňůrou typu WF (zatížená hlava v přední části šňůry). Jemnější prut můžeme ocenit v případě lovu s jemnější sestavou v kombinaci s plovoucí šňůrou (lov na pakomáry, muška-splávek). Základem pro jezerní muškaření je najít správnou hloubku, ve které se ryby drží a tam musíme naše mušky co nejdéle rybám prezentovat. Můžeme ale říct, že ve vodě bude více skupin ryb a každá skupina bude v jiné hloubce a budou se jim líbit i jinak stahované mušky. V našich podmínkách nejčastěji lovíme na různé druhy barevných lur (černá, žlutá, oranžová atd.), jelikož máme smůlu na přírodní vodní plochy a lososovité ryby.

Mušky

Nejčastěji chytanými jezerními muškami jsou bezesporu lury. Jedná se o větší mušky velikosti 8-12, které ve vodě dobře pracují díky využití marabou peří na ocásek nebo křídlo těchto mušek. A jsou jak v přírodních barvách (černá, bílá, olivová), tak i v dráždivých (oranžová, žlutá, růžová atd). Pravděpodobně rybám připomínají drobný rybí potěr, různé druhy pijavic atd.

Dalším druhem jezerních mušek jsou bloby a různé variace těchto mušek, které nám nenapodobují nic, co ve vodě přirozeně žije, naopak to jsou barevná dráždidla. Nejlepší využití těchto mušek je při rychlém tažení (rolly-polly), během kterého nemá ryba moc času na to, aby si mušku prohlídla a radši na ni rovnou zaútočí.

S potápivými šňůrami nebo při technice washing line (prádelní šňůra) používáme mušky zvané booby (bobina, booby nymph). Ty mají plovoucí prvek z polycelonu, nejčastěji je navázaný u očka háčku a s trochou nadsázky nám připomíná oči. Jedná se o různé menší lury, streamery, bloby a můžete se setkat i s různými druhy nymf a pakomárů. Problémem těchto mušek je, že je ryby často zažírají dost hluboko, na některých vodách je dokonce polycelon zakázaný, jeho přírodní náhradou ale může být hustá muddlerová hlavička ze zimní srsti. S tímto případem jsem se setkal na francouzských jezerech a v závodě na jezeře Dreux.

Přírodní ryby chytáme na jezerní mokré mušky, nejčastěji na různé druhy chmýřenek, jezerních březnovek, ďáblíků a cruncherů. Velkou oblibu mají i pakomáři, se kterými se chytá často velmi staticky. S pakomáry se setkáte v celé škále provedení, nejčastější jsou ale ty, které mají tělíčko zalakované do UV pryskyřice a různých laků. Kromě toho sem řadíme různé provedení patentek.

Pro příznivce suché mušky používáme suché vzory pakomárů, tzv. Shuttlecocky, s těmi budeme lovit velmi opatrné ryby, které jsou aktivní u hladiny.

Velmi oblíbenou moderní technikou je lov s muškou-splávkem. Tato technika je velmi statická a jako indikátor záběru nám slouží velká suchá muška (pampeliška). Pod splávek používáme mikrolurky a drobné nymfičky.

Druhy šňůr

Velmi zjednodušeně můžeme muškařské šnůry rozdělit na plovoucí, intermediální a potápivé. Důkladnější popis je následující:

• Plovoucí:

Plovoucí šňůry vám nemusím nijak více představovat, jejich využití na jezeře je hlavně na statické chytání (lov na pakomáry, muška-splávek), které je důležité v době, kdy ryby přestanou reagovat na naše pestrobarevné lury.

• Hoover:

Nejpomaleji se potápějící šňůry (podhladinové), stupeň potápivosti je 1 cm/s. Používáme je v případě, když ryby přijímají potravu těsně pod hladinou.  Nejčastěji se s touto šňůrou setkáme v provedení Clear, tyto šňůry mívají kvůli tomuto provedení průtažné jádro. Lovíme s ní jak s dráždivými lurami, tak i s přírodními vzory, jakými jsou chmýřenky a bibia.

• Intermediální (pomalá):

Nejpoužívanější a nejuniverzálnější typ šňůr pro jezerní muškaření. Stupeň potápivosti je 2 cm/s. Vyrábějí se v celé škále provedení a variant. Nejčastěji je používáme při lovu s lurami, ke kterým při horší aktivitě ryb přidáme např. mokrou mušku.

• Rychlá intermediální:

Další typ muškařských šňůr. Oproti pomalým intermediálním šňůrám je rozdíl jenom v potápivosti, která je 4 cm/s.

• Potápivá S3:

Potápivé šňůry se nejčastěji značí čísly S3, S6, dost začátečníků si pod tímto neumí nic představit. Potápivé šňůry jsou takto označovány kvůli anglické jednotce palec, ve které je tato potápivost uvedena.  S potápivými šňůrami lovíme v hlubší vodě nebo v případě, že potřebujeme dostat naše mušky úplně na dno. Potápivost těchto šňůr je 8 cm/s. Na konec naší sestavy nejčastěji umisťujeme mušku typu booby (“bobina”), která nám díky očím z plovoucího polycelonu stoupá v době, kdy mušky neoživujeme. Využití těchto šňůr je i při říčním lovu se streamerem.

• Rychle potápivá S6:

Ty jsou ještě rychlejší, nejčastěji je používám v extrémních hloubkách (Labská přehrada) a na streamer, tyto šňůry mají potápivost 15 cm/s.

Kromě těchto šňůr se můžeme setkat i s dalšími šňůrami, jakými jsou plovoucí šňůry s intermediálním nebo potápivým koncem a další typy potápivých šňůr.

Vlasce a návazce

Při jezerním muškaření používáme oproti tomu jezernímu znatelně tlustší vlasce. Nejpoužívanější jsou průměry 0,18-0,20, bývalým milovníkům přívlače se to bude zdát možná až přehnané, ale ryby zdoláváme skoro vždy z ruky. Chycení doublety není vyloučeno nikdy, při kontaktu s okolními stromy a křovinami o sestavu nepřijdete tak často a v neposlední řadě vám silnější vlasec ušetří čas a nervy během rozmotávání.  Osobně preferuji fluorocarbony, protože jsou tužší, což nám výrazně snižuje možnost zamotání, a kvůli sníženému lomu světla je pro ryby téměř neviditelný.

Ujímaných návazců je celá řada, na jezeře používám jenom ujímané monofilní návazce, velké oblibě se ale těší tzv. Poly leadery. Ty mají jádro z vlasce a plášť obdobný jako muškařské šnůry. Vyrábějí se navíc ve stejné škále potápivostí jako muškařské šnůry.

Techniky

Největší jezerní klasika je v našich podmínkách chytání na intermediální šňůry (patří sem i hover) a lurky. Moje sestava tvoří kratší ujímaný návazec, přibližně v délce 1,2 m a 3 mušky. První mušku mám trochu dál, přibližně 1,2 m, zbylé dvě mušky dávám po metru. V tuhle chvíli se část z vás zděsí a řekne si, že do takové sestavy se bude neustále motat. Pro začátečníky doporučím použít mušky dvě. Při dalekých hodech a za silného větru to tak dělají i zkušení závodníci a reprezentanti, nemusíte se tedy bát, že by se při použití dvou mušek snížila vaše úspěšnost.

Při dotažení mušek ke břehu váš lov v žádném případě nekončí. Když máme mušky v blízkosti břehu, tak pomaloučku přizdviháváme špičku prutu a jemným poklepáváním špičkou prutu mušky oživujeme, této technice říkáme hang. Některé šňůry mají dokonce speciální značku (Hang marker), která vám má připomenout ideální dobu na hank. Některé ryby vaše mušky sledují již delší dobu, některé zas jezdí v těsné blízkosti břehů. Pěkným adrenalinovým zážitkem je, že často vydíte záběr ryby na vaši mušku přímo v akci, doporučuji vám tedy používat polarizační brýle. Většinu záběru na hang proměním právě díky tomu, že ho vidím, jakmile ryba nasaje mušku, tak reaguji zásekem.

Na hlubších vodách je vysoká úspěšnost s potápivými šňůrami a booby muškami. Tuto techniku mám hlavně spojenou s lovem z lodě a belly boatu, kde na hlubokých nádržích je tato technika bezkonkurenční, protože se potřebujete dostat do velkých hloubek a normální lury už v takových místech příliš nefunguji, což ale usuzuji hlavně ze svých zkušeností na Labské přehradě.

A jak si sestavit návazec na tuto techniku?

Na rozdíl od ostatních šňůr zde nepoužíváme ujímaný návazec, ale jenom rychlospojku. Když už ho někdo používá, tak je extrémně krátký. I chytací návazec s muškami volíme spíše kratší. Na návazci máme nejčastěji 1 bobinu a na přívěsech buď lurky, nymfičky nebo pakomáry.

Při stahování je potom důležité dělat přestávky, během které nám bobina vystoupá ode dna vzhůru a popotažením nám zase zajede ke dnu.

Závěr

Jezerní muškaření je velmi obsáhlá kapitola, ve které najdeme nespočet různých technik, ohromné množství šňůr, návazců a obrovskou škálu všemožných mušek. Je nepřeberné množství nových materiálů, technik a o jezerním muškaření bych mohl vyprávět doslova hodiny. Tento článek je ale takovým základem. V pokračování tohoto článku bych se rád zaměřil na lov se suchou šňůrou a muškou-splávkem.