Tatrovice | 433 011 CHODOVSKÝ POTOK 3 | CzechNymph.cz

Tatrovice

Kategorie: Muškařské revíry | Autor: Rudolf Gašpar

Popis západočeského revíru Tatrovice.

Jedná se o pstruhový revír Chodovský potok 3. Lov z loděk (tedy i z boutů) je povolen. Vodárenská nádrž slouží jako rezervoár vody pro průmyslovou výrobu palivokombinátu Vřesová. Kvalita vody je po většinu roku vynikající, s několikametrovou viditelností. V posledních letech však i zde došlo vlivem eutrofizace vod k letnímu přemnožení sinic.

Soupis revírů uvádí rozlohu 22 ha. Maximální hloubka nádrže se sypanou hrází je 18 m. Výška hladiny, a tedy i rozloha, značně kolísají (v průběhu roku i o 5 - 6 m) vlivem spotřeby vody. Jezero leží ve vyšších partiích jednoho z vedlejších Krušnohorských hřebenů, má tvar ležatého L s delší stranou ve směru západ – východ a není významně chráněno proti převládajícímu západnímu proudění. Silné severozápadní, ale i východní větry často nepříjemně komplikují až znemožňují rybolov.

Jezero má dva hlavní přítoky a řadu přítoků menších. Tyto přítoky tvoří zdrojnice Chodovského potoka. Příjezd k nádrži je komplikovaný pro zákaz vjezdu na všech komunikacích, které vedou k nádrži. Jedinou možností je sehnat si povolení od podniku Lesy Horní Blatná nebo pěšky dorazit k nádrži z odstavných parkovišť jak nad přehradou, tak pod ní. Riskovat sjezd po cestě k nádrži nedoporučuji, místní chataři jsou velmi obezřetní a policii volají nejpozději ihned.

Tatrovice

Obsádku tvoří především okoun, lín a štika. Ze salmonidů se vyskytuje pstruh duhový, pstruh obecný a siven americký. Ve významných množstvích je tu dále maréna a spatřena byla i hejna kapra. Loni jsem pozoroval kusy kolem 60 cm a jednoho menšího jsem ulovil na twister, regulerně za hubu.

Populace duháka je zcela závislá na vysazování (i když jsou svědci přirozeného výtěru v přítoku). Siven je vysazován v některých letech společně s duhákem, zdivočelé ryby vytváří populaci patrně alespoň částečně reprodukceschopnou (opakovaně sledován výtěr ryb v přítocích). Tyto ryby jsou však uloveny vzácně patrně proto, že žijí hlubinným způsobem (dle svědectví potápěčů). Občas jsou registrovány velké kusy (kolem 60 cm délky) lovící potěr okouna v pobřežních partiích. Pstruh obecný je dnes již ojedinělým úlovkem, dle pamětníků tomu tak ale vždy nebylo. Já sám jsem první rybolovecké výpravy podnikal jako otcova přítěž již před třiceti lety. Můj otec vláčel, ale náš soused MUDr. Petr již tenkrát na Tatrovicích muškařil. Z vlastních i otcovo vzpomínek vím, že při normálním průběhu lovu se odpoledne a večer dalo ulovit 30 - 50 pstruhů obecných ve velikostech 30 - 35 cm, ryby větší 40 cm se daly lovit obtížněji. Večerní sběr údajně vypadal jako lehký déšť.

Marény se vyskytují ve velkých hejnech a jsou ulovitelné v okrajových obdobích roku a vzácně v létě, pokud nastanou mimořádné podmínky (prudké ochlazení s větrem).

Z hlediska muškaře je zde bezpochyby nejatraktivnější rybou pstruh duhový. Bohužel je nasazován většinou pouze jednou ročně, na začátku sezóny. K podzimnímu dosazování nedochází a tak nemůžeme pozorovat jev obvyklý na komerčních stojácích, totiž zvýšení aktivity usedlých ryb po nasazení ryb nových. Ryby se krátce po vysazení (patrně pod vlivem útoků štik, které se na jaře koncentrují v místech vysazování duháků) rozjíždějí v malých hejnech po celé ploše jezera. Období účinnosti klasických „duhákových“ nástrah (lze doporučit tmavší lury) je záhy vystřídáno vysokou selektivitou ryb k přírodním vzorům, především vývojovým stadiím pakomárů. Volíme zpravidla tmavší vzory, s barevnými spouštěči zacházíme opatrně. Toto období trvá (podle počasí) od května do září. Pokud máme v červnu štěstí a trefíme se do krátkého (jen několikadenního) období líhnutí chrostíků Rhyacophilla, čeká nás při lovu na kukly několik hodin nezapomenutelných zážitků s prudkými útoky ryb. Na napodobeniny chrostíků lze lovit i při večerním sběru, ale většinou jsou úspěšnější hladinové vzory pakomárů. Z dalších vzorů lze doporučit tmavší palmery, někdy mimořádně účinné po předchozím větrném počasí, kdy ryby sbírají nálet hmyzu.

Ideální podmínky pro lov se neliší od literárních doporučení. Je to podmračené teplé počasí s lehkým vánkem nebo i bezvětřím, jemné dešťové přeháňky nevadí. Takové počasí bývá nicméně vzácné. Nevyzpytatelnost podhorského klimatu se projevuje rychlými zvraty počasí se silným větrem, který často zcela znemožní rybolov i ze břehu, na boutu jde někdy doslova o život. Pokud vidíme, že se blíží bouřka, neváháme s návratem ke břehu ani minutu. V letních měsících se ryby stahují na hlubší partie jezera a rybolov komplikují koupáči. Velmi známá je zdejší nudistická pláž. V jasných, horkých „psích“ dnech jsou ryby aktivní beztak pouze v podvečer a časně ráno. Úbytek vody v letních měsících rybám také neprospívá a k jistému oživení dochází po větších deštích, kdy se hladina alespoň částečně stabilizuje. Jak ryb ubývá a roste jejich ostražitost, lov se stává stále nesnadnějším. Září bývá posledním lepším obdobím pro lov. Ryby se pohybují již solitárně, jsou velmi vybíravé. Použití dlouhých a dobře odmaštěných návazců je podmínkou úspěchu. Zima nastupuje rychle, povrchní vrstvy vody se ochlazují a v druhé polovině října již bývá na hladině mrtvo. Při lovu na lury jsou záběry lososovitých ryb zřídkavé a navíc nás obtěžují zástupy hladových okounků, a proto se raději vydáme na některý komerční stoják.
Zimu přežívají v jezeře v posledních letech pouze ojedinělé exempláře pstruha duhového. Ještě před nedávnem však hostilo jezero populaci starších zdivočelých pstruhů duhových - velkých, tmavých ryb, při jejichž hladinové aktivitě v letních večerech se tajil dech. Bohužel tyto ryby před asi 3 lety takřka zmizely. Je důvodné podezření, že za jejich koncem stojí nájezdy potápěčů, kteří mají jezero pro jeho čistou vodu ve velké oblibě.

Co se týče štiky, vyskytuje se v jezeře v poměrně velkém množství. Jezero hostí i exempláře přes 1 m délky, dříve stabilně chytané místními znalci na živou rybku. Tento způsob lovu je nyní na revíru zakázán. Úlovky při muškaření jsou zpravidla náhodné při lovu na lury. Zpravidla se jedná o kusy do 50 cm délky. Pokud máme štěstí na záběr větší ryby, připraví nám horké chvilky končící zpravidla ukousnutím návazce. Pokud se na tyto ryby zaměříme a použijeme kevlarové či jiné netransparentní návazce, můžeme se v čisté vodě bohužel se spolehlivými záběry rozloučit.

Okoun je v nádrži početně dominující rybou, s úlovky nad 30 cm délky ale příliš nepočítejme. V nádrži se vyskytují četní trofejní líni, které můžeme pozorovat v květnu, kdy řádí při březích v hejnech pulců.

ÚN Tatrovice jsou bezesporu revírem zajímavým, z hlediska lovu nesnadným s ohledem na řídkou obsádku salmonidů, specifické klima a nestálé povětrnostní podmínky. Cílené výpravy za lososovitými rybami na tento revír lze sotva doporučit, jeho návštěva však může zpestřit rybářské expedice na přilehlé tekoucí podkrušnohorské revíry (Rolava, Svatava).

Po nahodilé návštěvě revíru muškařem zpravidla následuje rozpačitý pocit z jinak nepochybně krásného revíru. Obhospodařuje jej malá MO Božíčany a péče o tak velkou pstruhovou vodu je pro ni patrně příliš velkým soustem, podle slov činovníků organizací v okolí ani nemá zájem o spolupráci. Obsádka salmonidů ani zdaleka nedosahuje kvantity a kvality, na kterou je úlovkuchtivý muškař zvyklý z komerčních revírů. Nevyužitý potenciál tohoto – z hlediska rozlohy, kvality vody a krásného okolí - nepochybně jedinečného pstruhového stojáku tak bohužel zůstává smutným obrazem činnosti organizace pod hlavičkou ČRS.

Speciální poděkování patří Vratislavu Krausovi (RWC); bez něj by tento článek nikdy nevznikl.

Tatrovice Tatrovice
Tatrovice Tatrovice
Tatrovice Tatrovice
Tatrovice Tatrovice
Tatrovice Tatrovice
Odeslat e-mail Zavřít
 
E-mail
Předmět
Zpráva